Ušní a tělové svíce pomáhají

Po měsíci se ke mně opět vrací poptávka po tělových  i ušních svících. Únor bílý pole sílí. Člověk si potřebuje také pomoci, nejlépe sebepomocí. A tak chci jen shrnout, v jakých chvílích očistné svíce v nedávné době pomohly.

Někdy svíce vypálená na čele pozitivně posunuje vývoj

Děti jsou ve školkách teď často zahleněné, těžko se jim to řádně vysmrká. Dcerce při rýmě občas červená oko, jakoby se k sebemenšímu zahlenění přidával zánět spojivek. Hned první den začervenání bělma vypálíme jednu ušní svíci na půl - tzn. zapálím svíci v levém uchu a nechám hořet přibližně do půli délky svíce, potom se Ďulča otočí na druhý bok a druhou polovinu svíce nechám vypálit v pravém uchu. Vyprávění pohádky nám vyjde akorát do konce svíčky:-) Máme to rádi obě a navíc je do večera oko zdravé a ráno není co smrkat. Děkujeme.





Ve dnech býka se mi v závěru dne ozvala pravá krční mandle. Nedivila jsem se, protože ten den byl společensky náročný, ale jako vždy s lidmi, velmi přínosný. Podobno splašenému stádu proběhlo spousta myšlenek, slov i činů. Ta mandle byla bolestivá. Vypálila jsem si jednu tělovou svíci přímo na zduřelé místo, potřela prohřívajícím olejem z "31" bylin, ovázala šátkem a ráno bylo dobře. Bez otoku, bez bolesti. Zdá se, že je dobré řešit ne-moc již v začátku, nejlépe v jejím zárodku.


Dovolím si ještě jednu milou zprostředkovanou zkušenost. Naše babička se trápila velkými revmatickými bolestmi. Když už nemohla v noci spát, rozhodla se vyzkoušet tělovou svíci zapálenou intuitivně tam, kde cítila zdroj rozpínání bolesti. V začátku hoření svíce se bolest zdála nesnesitelná, během hoření postupně ustávala a ta následující noc byla o mnoho milosrdnější k odpočinku. Každý další den jedna zapálená svíce (do úplného vymizení potíží), konvička Jančova ledvinového čaje na pročištění ledvin, lžičku čerstvě umletého semena ostropestřce mariánského na posílení jaterní funkce, a trocha sladké lékořice pro správnou činnost slinivky a tedy sliznic celého těla je cestou.

Jsem svým vlastním pánem. Vytvářím své vlastní zkušenosti. Miluji se a žiji v souladu sama se sebou, s jinými, s Vyšším řádem...mé zážitky jsou stále krásnější a krásnější.

Jenom stín pochyb o své moci může pomoci od nemoci...

Slunéčka je v zimě po kapkách... vitamínu D

To je jen letmý pozdrav zimního slunce

Je to tak. Na začátku února si uvědomuji, že nasazujeme řeťězy na auto téměř celý leden. Únavná a leckdy stresující druhá mince pasekářského bydlení. Zima jak má být, včetně nedostatku slunéčka. A tak píšu Jitce, která má přijít na návštěvu, ať s sebou vezme trochu slunéčka. Že už je ho třeba. Ejhle, donese mi ho v kapkách, které dobře znám z prvních měsíců kojení dětí - Vigantol (Colecalciferolum-vitamín D3). Raduji se a studuji.

Vědci upozorňují na to, že se změnou našeho životního stylu můžeme pozorovat v současné populaci mnohé nedostatky vitamínu D. Svůj podíl mají možná i média šířící strach z pobytu na slunci a nebezpečí rakoviny kůže. Závěry z nových vědeckých studií píšou o tom, že vitamín D má klíčovou úlohu v udržení zdraví a správné funkci mnoha orgánů a tkání lidského těla. Má důležitou roli v prevenci a terapii rakoviny, v udržení správné funkce imunitního systému, hormonální činnosti slinivky a tím i hladiny cukru v krvi, ovlivňuje srdce a krevní oběh, svalovou sílu a činnost mozku. Vypadá to neuvěřitelně, ale prý byly ve vetšině buněk našeho těla nalezeny receptory, které slouží pro příjem signálu od vitamínu D.
Nejznámnější funkce "D"éčka je vstřebávání vápníku ve střevech, a proto zajišťuje správný vývoj kostí. Ve většině zemí je prý příjem v potravě zanedbatelný. A tak, když nesvítí slunce, potěší třeba vitamín D v olejovém roztoku:-)

Čmelda s Brumdou by volali "Sluníčko, kde jsi, vylez!"

Vědci došli k mezinárodnímu konsensu a nově doporučují 2000 IU denně a to za předpokladu, že část je ho syntetizována v kůži při pobytu na slunci. Kojenci 800 IU, děti, které nepobývají alespoň 4 hodiny týdně na slunci by měly dostávat denně 1000-2000 IU. Dospělí až 4000 IU denně. Protože předávkování je možné při užívání cca 10000 IU denně, budeme s kapáním opatrní. 1 kapka Vigantolu odpovídá cca 666 IU.

Tož si kapneme jednu až dvě "kvapky" podle hustoty a délky sněžení a budeme se usmívat jako slunéčka. Krásné vrcholení zimy nám všem a velké díky Jitce.

Jak používám EAV přístroj

 Před osmi lety jsem si pořídila již zmíněný EAV přístroj. Nebudu popisovat okolnosti, jednoduše to tak mělo být. Největší zkušenosti jsem však získala za poslední tři roky díky častému používání při diagnostice a léčení v rodině či u přátel.

Metoda vychází z poznatků čínské medicíny. Základem je měření průchodnosti energie v jednotlivých meridiánech v lidském těle. Tímto měřením se zjistí, který energetický okruh nebo orgán v těle je oslabený a čím je oslabený  – jestli jde o zátěž plísněmi, viry, bakteriemi nebo těžkými kovy… Zátěž orgán oslabuje a znemožňuje jeho správné fungování.
Z hlediska kvantové fyziky má každý virus, každá bakterie nebo plíseň své vlastní frekvence a vibrace, které lze přístrojem změřit. Bakterie a viry v sobě máme všichni, jde o to, jestli jim tělo dovolí se množit a osídlit orgán, v němž se ložisko nachází. Pak propukne nemoc. Dobré podmínky pro množení virů vytváříme vždy, když je tělo oslabeno – když se sníží imunita, což bývá často důsledek aktuálního psychického stavu, prožitých stresů, konzumním životním stylem a podobně.

Při měření sedí člověk pohodlně v křesle a v jedné ruce drží elektrodu ve tvaru válečku. Sondou provádím měření na konci akupunkturních drah - na prstech rukou a nohou.

Většina alternativních medicinmanů používajících EAV přístroj se snaží na základě měření zjistit přesnou diagnózu. Nemám lékařské vzdělání, a proto nemohu fundovaně říci, jakou chorobou člověk trpí. Jednoduše se snažím najít "jen" to, co může z přírodní lékárny pomoci v aktuální situaci nemocného. Co vrátí ručičku měřícího přístroje do polohy značící vyváženost energií v meridiánu čili harmonii. Co vrátí člověku zdraví. Hledám vhodnou bylinu či homeopatický lék, gemmoterapeutický nebo bioinformační preparát - ten navíc přispívá k celkové detoxikaci organismu. Z domácího i akademického studia léčivých rostlin znám na určitý problém několik bylin, které mají takové obsahové látky, aby dobře pomohly. Zajímavé je, že každému člověku opravdu dokonale pasuje jiná bylina. Je to o energii rostlin, energii člověka a vzájemném rezonování.

Každá má jinou energii...

Tím se dostávám k poslední a vyjímečné vlastnosti EAV přístroje - k bazální  terapii. Jde o vyladění energetických drah proudem o frekvenci, která odpovídá nemocnému orgánu. Jde o jakési dodání či ubrání energie podle stavu měřeného meridiánu. Navíc tento přístroj může pomocí válečku poskytnout plošnou elektroléčbu při atrofii svalstva, naraženinách, pohmožděninách, omrzlinách atp. 

Je to pomocník a je škoda, že podobné přístroje nejsou běžnou součástí vybavení našich vzdělaných klasických lékařů. To je ale velké téma. Můžeme jen věřit v budoucnost obohacující spolupráce alternativní a klasické medicíny.

 

Když zima povolá ledviny a močové cesty

Zima patří k energii vody a voda odpovídá energii ledvin. Tento orgán je celou zimu na vrcholu svých sil, a proto je zranitelný jak chladem, tak naším zacházením s energií, kterou tělu stravou denně dodáváme. Organismus se nyní šetří a regeneruje své síly. Načerpáváme zásoby, které pak na jaře vyraší znovu obnovenou silou.

V zimě pojídáme nejvíce tuků a živočišných produktů. Proto je třeba zařadit i zeleniny, které umožňují tuk lépe zpracovat, například ředkve. Protože zima přirozeně nevyžaduje syrovou zeleninu, používáme ji zřídka. Přednost má vařená kořenová zelenina a nezbytným a nutným zdrojem vitamínů a enzymů je kvašená zelenina, zejména to naše dlouho kvašené zelí ze zeláku. Z obilí je třeba právě teď dát přednost pohance, jáhlům (obojí má jangový charakter), ovesným vločkám či rýži. Luštěniny by měli v zimě tvořit větší část talíře, přičemž častěji zařazujeme fazole azuki, které dodávají ledvinám sílu.

V zimě se všeobecně prodlužuje doba tepelné úpravy. Dělají se dlouhé vývary, čímž teplo zabudováváme spolu s minerály do svého organismu. Také pečení je poměrně častou úpravou. V zimě zkrátka přidáváme tepla, síly, tlaku a prodlužujeme délku přípravy.

Ledviny jsou sídlem vrozené energie, kontrolují vodu v těle a energii při dýchání. Ledviny kontrolují kosti, klouby a jejich kvalita se projevuje také na vlasech. Oslabení ledvin vede k nedostatku sebedůvěry a úzkosti. Hlavním projevem je všeprostupující strach.

Ledvinám škodí nadbytek bílkovin, nadbytek i nedostatek soli a tekutin a také lilkovité rostliny-brambory, rajčata, lilek atd. Nejčastější zátěží je pak jídlo po 18 hodině.
Tolik zkušená Mudr. Strnadelová a makrobiotické principy. Děkuji.

Celík zlatobýl - Solidago virgaurea

Co se týče fytoterapie je velkým pomocníkem pro "úlevu" ledvin Jančův ledvinový čaj. Jde o směs, kde převládá celík zlatobýl, který je , jak název napovídá, pokladem v našem středoevropském bylinářství. Při vážných onemocněních je třeba pít čaj nepřetržitě dva měsíce. Z mých zkušeností postačí týden, nejvýše dva. Ledviny významně pročistí.
Při infekcích močových cest mohu z osobní zkušenosti vyzdvihnout medvědici lékařskou, která odpovědně zastoupila léčbu antibiotiky. Při opětovných laboratorních rozborech zanechala močové cesty zcela prosté infekce. Pan Janča doporučuje odvar 2 minuty vařený a 15 minut luhovaný. Ve třech až čtyřech dávkách max. 1,5litru čaje za den. Na pěším vandru jsem místo "čajování" rozkousala tři až čtyři lístky mědvědice mezi zuby na prášek a zapila- 4xdenně před jídlem. Hlavně před jakýmkoliv užíváním medvědice vždy užít na špičku kulatého nože jedlé sody, aby prostředí v organismu bylo zásadité. Při užívání medvědice může dojít k zácpě, pak je třeba přejít z odvaru na nálev. Droga není vhodná pro těhotné a kojící ženy.
Posledním, ale významným desinfekčním činitelem v oblasti močových cest je lichořeřišnice větší. Nejúčinější je tinktura užívaná 2x-3xdenně do vymizení problémů. Nejdéle však 14 dní.  Mohou ji i děti  a s opatrností i těhotné ženy. Je mírná a přesto účinná...a hlavně, každý si ji může v létě natrhat na zahrádce a "nacpat" do slivovice. Nejlepší je semeno, dále pak květ a list.

Záchvaty kašle v noci

Kašel se mi zdá tuto zimu mocný. Na týden či dva odezní a pak se znovu nenápadně přikrade. Nejprve po ránu, potom i v noci. Je-li příčina v topné sezóně, budem si muset postavit igloo:-)
Chtěla bych se zde přiznat, s jakým arzenálem bojujeme:

Při štěkavém suchém kašli, který dítě nejvíce vyčerpává mi mnohokrát pomohlo homeopatikum Spongia tosta CH15. Dávala jsem 2 granule po půl hodině. Stačilo dvakrát a byl klid. Chvála Bohu.

Jindy, když je kašel dráždivý a přerušovaný nám pomohl obyčejný Stodal. Opět stačila menší polévková lžíce a dítě mohlo spát. Homeopatik na kašel je nepřeberné množství, ale málokdo je má všechny doma a může libovolně zkoušet užívání podle akutních příznaků.

Když mě uprostřed noci budí kašel dcerky, intuice mi někdy radí alopatika. Často sáhnu po tinktuře lichořeřišnice (u dětí 10-15kapek), někdy ořešáku amerického (u dětí 10 kapek) a někdy zabere výtažek cizokrajné pelargonie v léku zvaném Kaloba (dostupný ve všech lékárnách).

Poslední variantou na zvládání nočních stresů způsobených vysilujícím kašlem jsou sirupy. Mockrát mi pomohl diviznový sirup (u dětí stačí malá lžička), trošku slabší je jitrocelový sirup. 

Před den pak aplikujeme domácí vařené medy z prvosenky anebo z jarních smrkových a jedlových výhonků. Často popíjíme odvar z kořene proskurníku, nálev z květu slézu maurského či listu jitrocele kopinatého.

Takto vypadá letní příprava na topnou sezonu u nás

Přírodní léčba chce čas. Jen doufám, že opravdový pokoj od kašle přijde dříve jak na jaře. Na to si ještě počkáme:-)

Silvestrovská Matka

Oheň plál na její hrudi
a v uších jí prskalo miliony ran
kůže se chvěla, na ní spící lidi
přesto činí ji bolest jak zobáky vran.

Ona krvácí a stále kvete
věří v oheň, který věčně plá
je to hra o čas, který jednou smete
ono klokotání co k srdci doléhá.

Tam oheň spaluje, co vrány zasely,
tam se živí jediný cit
když kráva v dálce dunivě zavelí,
může jen blázen na zrádné cestě hnít.

"Porostla duše" o Vánocích?

Na začátku třinácti svatých nocí mohla prožít naše duše neobvyklou radost z narození děťátka, malého Ježíška v jeslích na seně. Taková radost při níž člověk pokleká a děkuje a zároveň vesele zpívá a tancuje. Jak krásný výjimečný čas...

 
Štěstím i darem mi byli lidé. Setkávání, která nás posunují. Setkávání, která mohou být příkladná pro celý nastávající rok. Kéž by se ta bratrskost nebo fraternita nebo bratrství zakořenila navždycky v našem srdci i mysli.

Stromeček dvorkový slaměný

 
Požehnáním mi byli průvodci do nového roku, lidé vnímaví, s otevřenou myslí a srdcem, tolik bohatí duchem, že má duše se lačně sytila a tiše rezonovala. A tak, jak na Nový rok, tak po celý rok 2013.
Kéž se vědomí společnosti rozšiřuje, kéž naše kroky vede Boží láska a naše důvěra ve vesmírný řád nás udržuje v harmonii přinášející zdraví.

Král Kašpar na skibobu domácí výroby

Na sklonku Vánoc, na sv. Tří králů, se mi jen potvrdilo, že setkávání lidí pro vzájemné podporování se k dobré myšlence a slovu, pohlazení souseda, otevření brány dvora i srdce je cestou k radosti.

P.S. To potvrzení vzešlo od dětí, chtěli být na chvíli Tři králové, chtěli přinést písničku a pozdravení, drobný dárek a snad připomenout vznešený svátek...Líní rodičové by byli sami o to přišli:-)